Narodil jsem se v Krnově, ale doma jsem se tam nikdy necítil. Už od dětství mě to táhlo k přírodě. I když jsem vyrůstal v prostředí, které tenhle zájem potlačovalo, lásku k přírodě ve mně udržel můj děda ze Slovenska. Učil mě malovat, vyřezávat a vyprávěl mi své zážitky z divočiny.

Focení mě zajímalo odmalička. Fotit jsem začal ve svých deseti letech, ale ve třinácti jsem si pořídil svůj první digitální fotoaparát. Tehdy se všechno změnilo. Začal jsem utíkat z města za babičkou do Jesenických hor, až jsem se tam přestěhoval natrvalo.

Všechno, co umím, jsem se naučil sám. Jsem samorost a neměl jsem nikoho, kdo by mi v začátcích poradil nebo mě vedl. Prostě jsem sbalil foťák, odešel sám do lesa a učil se za pochodu. Trávit čas o samotě v horách se pro mě stalo přirozené a tento klid a izolace se promítají i do mých fotek. Mám rád minimalismus, kdy zvíře splývá s krajinou do jednoho čistého, silného záběru.

Jeseníky jsou mým domovem a foťák mám v ruce v podstatě každý den. Postupně sice objevuji i další kouty Evropy, zejména Karpaty nebo Alpy, ale stejně se vždycky nejvíc těším domů do Jeseníků.

Můj vztah k přírodě není jen o mačkání spouště, a proto ji i studuji. Mám bakalářský titul z ekologie a ochrany životního prostředí a momentálně pokračuji v navazujícím magisterském studiu.